Osobnosti
Adolf Hitler
Zakladatel
a vůdce nacistického Německa Adolf Hitler (1889-1945) se narodil v
Rakousku. Předcházející zkušenost neúspěšného umělce vyznamenaného
vojáka první světové války spoluovlivňivali jeho extrémistické
politické ambice,které pak vyústily v založení nacistické strany.
Hitler využil politickou nestabilitu a sociální chaoc německé Výmarské
republiky. aby se v roce 1933 dostal k moci, a pak se prostřednictvím
násilí a zastrašovámí stal diktátorem. V jeho nacismu se spojoval
nacionalismus, rasismus a obrovské expanzionistické ambice. Hitler
jasně vyjádřil touhu po vytvoření velké říše, které mělo být dosaženo
zničením údajných německých rasových a ideologických nepřátel.Touha
realizovat svoje expanzionistické snahy uvrhla postupně Evropu do
diplomatického chaosu a nakonec i do války.
Hitlerova politická
obratnost byla založena na oportunistickém charakteru a mistrovském
ovládání umění propagandy. A jako Vůdce se stal Hitler i zároveň
armády. V této funkci byly jeho odvaha a smělost demonstrovány v
prvopočátečních úspěších blitzkriegu.
Avšak počínaje rokem 1941 se
mu už politicky přestávalo dařit, navíc jeho tvrdohlavost a nedostatek
strategického myšlení vedly ke stálému zhoršování vojenské situace.
Hitler se začal čím dál víc izolovat od reality a odmítal připustit, že
válka je prohraná.
Hitler úspěšně přežil pokus o atentát v roce
1944, ale nakonec si v roce 1945 sám vzal život. Hitlerova říše byla
sice zničena, ale totální destrukce, do které uvrhal svět, vyústila v
nejkrvavější válku celých lidských dějin.
Erwin Rommel
Polní
maršál Erwin Rommel (1891-1944) byl důstojník vyznamenaný v první
světové válce. Posléze se stal velitelem Hitlerovy osobní stráže a
během polského tažení měl na starost Vůdcovu osobní bezpečnost. Před
útokem na Francii v roce 1940 byl jmenován velitelem 7. tankové divize.
Jeho rychlý přechod řeky Másy a bleskurychlý přechod k pobřeží kanálu
la Manche mu vysloužili pověst odvážného tankového velitele.
Po
katastrofické porážce italského tažení v severní Africe sem byl v roce
1941 vyslán, aby velel německému Afrikakorpsu,Rommel se zde proslavil
jako mistr taktiky pouštní války se svojí schopností využívat
neočekávaných příležitostí, používáním neortodoxnich metod a nasazením
obrněných jednotek s maximální účinností.V roce 1942 se mu podařilo
znovu dobýt Tobrúk a vrhnout spojenecké síly až k al Alameniu v
Egyptě.. Rommel přezdívaný též ,,pouštní liška" byl povýšen na polního
maršála a přivedl Afrikakorps k řadě skvělých vítězsví.
V listopadu
1942 byl Rommel přinucen po britském vítězství u el Alameinu a a
spojeneckém vylodění nazvaném operace Torch (Pochodeň) ustoupit až do
Tuniska. Severní Afriku opustil v roce 1943. Jeho dalším určením byla
Francie, kde se pustil do realizace protiinvazních opatření, jež sám
Hitlerovi navrhl.Za spojeneckého vylodění ve Francii v roce 1944 byl
velitelem skupiny armád B. Krátce potom byl při leteckém útoku těžce
zraněn a vratil se do Německa.Protože se zapletl do nezdařeného
červnového atentátu na Hitlera, požil jed a zemřel. Vyhnul se tak
nebezpečí soudního procesu a represálií hrozících jeho rodině.
Winston Churchill
Winston
Spencer Churchill (1874-1965) byl voják, novinář a politik. Během
třcátých let sice usedl do několika ministerských křesel, ale byl
posléze odsunut kvůli svému odmítavému postoji k politice appeasemntu
na vedlejší kolej britské politiky. K moci se vrátil jako ministerský
předseda v roce 1940, v okamžiku, kdy Němci stáli blízko naprostému
vítězství.
Churchillovi se podařilo změnit postoj celého britského
národa k válce tím, že odmítal přistupovat na jakékoli známky
poraženectví.Neochvějně, leč také netrpělivě jako ministerský předseda
nabádal svoje vojenské velitele k ofenzivním akcím. Churchillovi se
odařilo vybudovat koalici spojenců, ale jako nejduležitější pro přežití
Británie se ukázala silná podpora ze strany Spojených států amerických.
Série vrcholných konferencí umožnila Churchillovi a ostatním vůdcům
spojeneckých zemí stanovit základní strategii pro vedení války.
Navzdory svému antikomunistickému přesvědčení se Churchillovi podařilo
vybudovat funkční spojenectví se Sovětským svazem, i když naprosto
správně anticipoval to , že poválečná Evropa bude rozdělena mezi dva
mocenské bloky.
V oblasti domácí politiky se mu podařilo po dobu
trvání válečné koaliční vlády zabezpečit podpru a spolupráci i ze
strany Dolní sněmovny britského parlamentu. Churchillovo mistrovské
využívání propagandy , jeho výstřednost a omračující řečnické umění
dokázaly zelektrizovat celý britský národ a zajistily mu podporu po
celou dobu trvání války. Navzdory svojí popularitě jako válečného
vůdce prohrál Churchill volby v roce 1945 , protže mnozí cítil, že
pro změny , které se musí odehrát v poválečné Británii, bude lepší nový
ministerský předseda. Nicméně i přesto zůstává Churchill jednou z
nejdůležitějších politických osobností 20. století.
hitlerus
(žid, 27. 1. 2022 8:22)