POLSKO
Polsko
Útok na Polsko
Armáda zahájila úder mohutnou dělostřeleckou palbou. V čele útoku jely
tanky a otevíraly tak cestu motorizované pěchotě za níž se teprve dostavila
pěší vojska, aby vyčistila nepřátelská ohniska odporu. Mezitím 3. září vyhlásila Velká
Británie Německu válku. Hitler to nečekal stejně jako mnoho dalších a jeho generálové
se začali obávat nechráněného západního křídla. Zde se nacházela Francie, která sice
rychle mobilizovala, ale k útoku se neodhodlala. Toho Němci využívali každým dnem v
Polsku. 4. září byla již polská armáda z větší části rozdrcena. Jízdní a pěší jednotky
se nemohly bránit proti převaze tanků a letadel. Ani statečnost Polákům nepomohla
zastavit jejich protivníka vyzbrojeného kvalitními zbraněmi. 8.září překročily německé
divize řeku Vislu a postupovaly Varšavu. 17. září Guderianovy
tanky dobyly polskou pevnost Brest-Litevsk.
Ve stejný den zahájil Sovětský svaz útok na již zlomené Polsko.
Místo toho se však děli na sovětské straně možná ještě
horší zvěrstva než na německé. Dokladem toho je i vyvraždění polských důstojníků
a vojáků zajatých v roce 1939 v lese u Katyně. Navíc Stalin zjistil, že Němci okupují
i území, které mělo podle dohody podepsané 23.srpna patřit Rusům. Stalin se s Hitlerem
dohodl na tom, že Německo si může tato území ponechat, ale Rusko dostane jako náhradu
volné pole působnosti v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. To znamenalo konec pobaltských
států jako svobodných republik. 25. září padla Varšava a následující den
již boje v Polsku utichly.
super
(airborne, 12. 5. 2007 11:27)